Čtení není hobby pro každého

Někteří z nás dokonce ani nemusí čtení brát jako volbu koníčku, ale pouze jako nudnou věc, co je akorát na obtíž. Když jsem byla malá a zapálená do učení – dejme tomu první stupeň základní školy -, tak jsem se ke čtení vůbec nemusela nutit a bavilo mě číst knížky klidně několikrát dokola. Potom mě to nějak přešlo a radši jsem chodila ven než abych si vzala nějakou knížku a přemáhala se, abych ji přečetla. No a pak přišla střední a pořád na nás už od prvního ročníku tlačili s tím, že na maturitu musíme mít přečtených 20 knížek, jinak ji nikdy neuděláme.
vyskládané knihy
Já jsem sice knížky četla, ale na prvním stupni jsme určitě nečetli nic jako je Shakespeare nebo třeba Zola. Proto jsem se chtěla odhodlat a každý ročník přečíst alespoň 5 knížek, aby mi to hezky vyšlo. Z toho po prvním roce bohužel sešlo, protože jsem nebyla schopna skloubit všechny své koníčky, učení a kamarády dohromady. Natož ještě číst. Mé odhodlání k tomu začít číst pravidelně přišlo až ve třetím ročníku, kdy už jsem věděla, že maturita čeká za dveřmi. Tak jsem si několikrát pročítala seznam naší povinné četby k maturitě a potom si vybrala to, co mě nejvíc baví. A teď se s vámi podělím o 4 knížky, které mě nadchly snad nejvíc!
čtenářka na kameni

Emile Zola  – Zabíják: kniha o alkoholismu a těžkém životě lidí v nižší společnosti. Velmi se mi líbilo, jak v ní autor přesně a doslovně popisoval všechny okamžiky a těžké chvíle, kterými si rodina musela projít.

John Steinbeck – O myších a lidech: další skvělá kniha, která mě dokonce i rozplakala. Popisuje život dvou kamarádů, přičemž jeden je postižený a nemá cit v rukách, nedokáže odhadnout, jak moc má věc zmáčknout a zabíjí malou myšku, když si ji chce jen pohladit. Opravdu velmi silný příběh.

Karel Čapek – Bílá nemoc: je to fiktivní příběh, kdy propukne tzv. bílá nemoc, která končí vždy smrtí. Ovšem se najde doktor, který má na ni lék a pod jednou podmínkou se nabízí, že bude léčit všechny lidi a tím bude moci všechny zachránit.

Christiane F. – My děti ze stanice ZOO: autobiografický příběh jedné narkomanky, která s drogami začala už v útlém věku a taky se jí to vymstilo. Musela si vydělávat na další dávku různými ohavnými způsoby. Kniha je složena z reportáží Christiane, ona sama ji nenapsala.

 

4.7/5 - (3 votes)